Minule jsem pod tímto názvem vložila jen fotografie bez textu. Přemýšlela jsem už dříve, a Josef mě tu posledně k tomu i popostrčil, že bych vás, v rámci tohoto jakéhosi „Bosenského okénka“, trochu seznámila s některými lidskými příběhy. Nedělám si iluze o prostoru a možnostech, které tento blog skýtá, bude to pro vás tedy spíše krátké a relativně povrchní seznámení. Nedělám si ale iluze ani o svém fotografickém umění a tedy jen doufám, že postupně najdu ten správný odpich, tak jak bych si to představovala. Pokud mě s tím ovšem dříve nevyženete :-).Sarajevo, pohled na staré centrum "Baščaršija"Není mým cílem působit na vaše sociální cítění, vzbuzovat vaši lítost, případně soucit. Spíše jen jakýsi náhled do života osob, které mne zaujaly, coby součásti toho kousku mé kůže, se kterou mezi vás chodím. Vzhledem k tomu, že mnohé z těchto příběhů se velmi úzce dotýkají nedávné války a jejích následků, chci také zdůraznit, že se nemíním vyjadřovat k politickým záležitostem či hodnocením. Ani si tu nechci dělat patent na to jediné správné a objektivní vidění. Pouze, z pozice zde žijícího člověka, lehce zmíním některé místní absurdity, se kterými tu jsme, ať chceme či nechceme, každodenně konfrontováni. Dnes, jen jakýsi úvod, alespoň ve zkratce, aby mé další psaní bylo pro vás srozumitelné.Místní vypráví, jak v bývalé Jugoslávii, zejména na území dnešní BaH, nikdo příliš neřešil, kdo je Srb, kdo Chorvat a kdo je muslimského původu. Válka v letech 92-95 všechno změnila. A tak dnes, těch skutečně multietnických měst je vcelku pomálu. Většinou jsou města či městečka s převažujícím etnikem, kdy ti „druzí“ žijí v okrajových částech či v okolních vesnicích. „Ti druzí“ jsou často ve velmi nevýhodném postavení, co se týče práce i různých sociálních programů, zejména tehdy, je li jich málo. O tom, zda jsem ten „pravý“ či ten „druhý“ není pochyb, stačí vyslovit své jméno či příjmení a všem je jasné, kam patřím a kam ne. Původ je tu velmi důsledně sledovaná záležitost, jedna ze základních otázek na jakémkoli úřadě je jméno otce. (Poněkud nepochopitelné, když pak stejným způsobem přistupují i k cizincům. Historka, kdy našeho kolegu z Dánska, který na vlastní oči viděl, jak mu vykrádají auto a pak pozoroval zloděje při vykrádání dalšího, jím přivolaní místní příslušníci legitimovali a pak se dlouze zabývali jménem jeho otce, zatímco zloděj vesele pracoval dále, tu koluje již několik let.) Ve volbách stále vítězí nacionalistické strany a tak většina života se stále točí podle toho, kdo je kdo. Aby toho rozdělování a důvodům k třenicím nebylo málo, lidé tu často nerozlišují mezi národností a náboženskou případností, tedy Chorvat je automaticky katolík, Srb je pravoslavný, no a Bošnjak (poválečné označení pro etnické muslimy v BiH) automaticky spojován s islámem. I děti ve škole jsou rozdělovány. Není výjimkou školní budova rozdělená na dvě části, se samostatnými vchody a prostranstvím před školou náležitě odděleném drátěným plotem. Součástí povinné školní docházky je náboženství a dokonce známka z něho se započítává do průměrů rozhodných pro další vzdělávání. Důsledky a komplikace tohoto modelu byly by na dlouhé psaní. K tomu všemu si přidejte cca 40ti procentní nezaměstnanost, katastrofální nedostatky ve všech sférách každodenního života, všudypřítomnou korupci a obrázek, ne zrovna idylického žití většiny obyčejných lidí, máte před očima. Ve skutečnosti je to všechno ale ještě daleko horší, než si umíme představit. budova školy v Travniku, levá část muslimská, pravá katolickáalespoň parte se věší na jednu deskuSociální programy tu existují. Většinou vázané na původ a také na aktivity během minulé války. Tedy v nejhorší situaci je tu ten, kdo pochází ze smíšeného manželství, ten jakoby nepatřil nikam. Ti opravdu potřební, ať už ze zdravotních důvodů, nemožnosti se zaměstnat, či jinak získat zdroj obživy, jsou často odkázáni na pomoc ostatních, těch šťastnějších, zdravějších, dravějších či prostě schopnějších. To bylo pár slov na úvod a příště už jeden konkrétní příběh.
Tato stránka obsahuje úryvek článku „Bosanski lonac +“ ze serveru Foto-Book aneb s kůží na trh, který byl vydán na adrese http://www.foto-book.cz/2012/04/bosanski-lonac.html. Provozovatel serveru FotoZprávy.cz není zodpovědný za obsah článku.
Datum a čas stažení
20. Duben 2012 - 13:15
